Olga Čejková, BlízKOST

O kresbách, výstavě, životě a smrti

Časté tvůrčí téma – lebky

Řada lidí vnímá téma lebky jako depresivní motiv. Lebka, kosti, kostlivec apod. jsou často zastoupeným motivem napříč kulturní historií. Pojď se podívat na daný symbol skrze brýle Olgy Čejkové, její výstavy a zamyšlení lektorky Denisy Belzové v přiloženém videu.

Olga Čejková

Vystudovala dějiny umění a religionistiku na FF MU v Brně. Od roku 2018 se věnuje činnosti výtvarné kurátorky pro Schrott Gallery. V posledních letech leželo hlavní těžiště jejích aktivit ve výtvarném světě právě v práci pro Schrott Gallery. S kovidovými uzávěrami, které se na začátku roku 2021 dotkly také galerií, však záhy začala ve svém okolí postrádat nové výtvarné stimuly. A tak se nenápadně do jejího života znovu dostal spící starý zájem – kresba. Ve stejném období se přestěhovala do myslivecké domácnosti, kde na zdech visí trofeje. Cesta k lebce jako základnímu námětu cyklu BlízKOST byla tedy započata. Na konci stejného roku si uvědomila, že noční meditace s kresbou za sebou nechaly již řadu stop a z kurátorky se stala vystavující výtvarnice. Role autorky textu se naopak ujala Denisa Belzová, jejíž výstavu ve Schrott Gallery Olžiny kresby vystřídaly. Kruh se s koncem roku uzavřel.

Výstava BlízKOST

Olga Čejková představuje své na kost prožité a ohmatané téma: rozhraní života a smrti. Oživuje relikvie kostí k dalšímu životu a předkládá jejich zmrtvýchvstání. Provází nás do zákoutí míst, kam si netroufá zajít každý. Téma ikonických lebek a kostí, ať už lidských nebo zvířecích, je obvyklé téma, které můžeme na individuální, společenské i umělecké úrovni stále znova a znova objevovat. Lebka je záznamem života po smrti. Nález, očista, uchování a umělecké ztvárnění je poctou k životu s plným vědomím smrti.

Co mne oslovilo v přístupu autorky k tématu?

Olgu jsem znala, ale pořádně jsem její osobnost potkala až při spolupráci na mé a Karlové výstavě v její roli kurátorky (Tanec v lese, Denisa Belzová a Karel Gregor, Schrott). Téma mých obrazů bylo propojené se smrtí a našlo svůj most v paralele tvorby a myšlení Olgy Čejkové.

Co mne při rozhovorech s Olgou oslovilo? Mimo její osobnost se širokým záběrem a hlubokým vhledem plné vědomí toho, co ztvárňuje. Za kostí najdi vrstvy svalů. Za svaly prohrábni kožich. Za kožichem hlavu nalezenou. Představ si zvíře, jeho život, podobu, a místa kudy se prohánělo. Jak asi odešlo?

Ano, kreslené hlavy autorka doslova preparuje. K tématu života a smrti tedy přistupuje až s vědeckou precizností.
Na rozhraní života s smrti stojí Olga s pomyslnou mysliveckou puškou (Olga se připravuje na mysliveckou dráhu). Zná obojí, život s plným vědomím toho co dělá vzít, ale také chránit. Opečovává jak zvířecí části jako archeologické důkazy o životě, jejichž očistou vzdává životu před hold. Rozhlédni se po její domácnosti a najdeš několik živých nalezenců, ochraňovaných péčí ženy.
Celý cyklus ve své hloubce i šířce propojuje také studium a práce autorky: dějiny, umění, religionistika, a její práce blízká tématům lidských práv a pomoci těm nejchudším. Neboli: právo na důstojný život, rituál překračující hranice mezi životem a smrtí, kulturní a tvůrčí zpracování celého procesu. V tomto smyslu jsou kresby lebek a kostí záznamem o existenci, recyklací skutečnosti. Ve slovu recyklace vnímám také odkaz k odpadu, jež je znova využít, a to jiným způsobem.

Vyzkoušej si sám namalovat lebku. Stopuj sled svých myšlenek. Kam tě zavedou? Ke smrti? K životu? K životu po smrti? Do blízKOSTI původního zvířete? Co uvidíš než lebku nakreslíš a jak ji vidíš poté?

Jak vidí Olga život? Je schopná pohledět smrti do tváře. Nebát se jí rozebrat kousek po kousku a dostat se k samé podstatě. Lebka je základem a podstatou schovanou uvnitř. Kresba je rituálem, prožitkem, uvědoměním a ikonou. To, co ztvárníme, postavíme vždy na piedestál lidské pozornosti.
Téma lebky a tvorba sama. Lebka je jedním ze základních (nikoliv nejlehčích) disciplín kresby. Jedno z prvních studijních témat. Lebka, kostra či kosti představují symbol smrti od věků, ať už se budeme bavit o obrazech, anebo v širším kontextu lidské kultury a jejích projevů.

Vydej se na archeologickou stezku časem spolu s Olgou, a kresby vnímej jako začátek velké jízdy na vlně tvorby Olgy Čejkové. Míří mnohem dál.

Více k výstavě