Skica kočky akvarelem

Nákres

Nakresli základní tvary kočky akvarelovou pastelkou. Použij světlejší pastelku v barvě shodné s budoucí malbou štětce. Lehká kresba se rozmyje malbou, není třeba se bát nepřesností. V průběhu malby se dá případná odchylka upravit dalšími malířskými tahy. Kresba se přirozeně rozpije v dalších krocích použitím štětcové malby. Pokud by něco zůstalo a tebe to rušilo, můžeš na závěr použít gumu.

• Nakresli pouze základní tvar a prvky
• Použij akvarelovou pastelku barvy, kterou použiješ i v dalších krocích
• Na kresbu netlač a nechej ji jemnou, světlou
• Kresba akvarelovou pastelkou se přirozeně rozpije během dalších kroku
• Neobávej se počátečních nepřesností, upřesňovat můžeš i v průběhu dalších tahů

Základní tahy formou rozpíjení a přesná malba v oblasti očí

Začala jsem přirozeně tím nejvýraznějším: hlavou kočky. Navlhčila jsem „mourovaté části hlavy kočky“. Voda mi vymezila tvar. Do vlhkých míst jsem zapíjela barvy. V místech, kde má kočka výraznější kresbu kožichu, jsem přidala více vrstev. Postupovala jsem od světlých nánosů hnědé k tmavší hnědočerné barvě.

Na přesnu linkovou kresbu potřebuji bezprostřední okolí očí suché. Počítala jsem s tím a nechala si kousek kolem očí nenavlhčený. První kresbu jsem provedla lehkou světlehnědou barvou. V druhé fázi jsem orámování očí zvýraznila další vrstvou. Později jsem přidala i trochu černé linky. Barvu duhovky jsem nechala na finalizaci proto, abych se mohla rozhodnout o její barvě v souvislosti s celkem.

• Vymez plochu navlhčeným štetcem a do vlhké plochy zapíjej barvy
• Zační světlou méně sytou barvou, postupně přidávej
• V místech kde chceš větší přesnost nech plochu nenavlhčenou, nebo vyčkej až plocha proschne
• Tvary můžeš vymezit světlou barvou a postupně přidávat na sytosti
• Nepřesnosti světlou malbou se dají upravovat postupně sytějšími tahy 

Barevná harmonie

Hnědočernou barvu kožichu jsem doplnila červenou barvou v oblasti uší a čumáku. Červenou barvu v uších jsem zapíjela do částečně vlhkého papíru tak, aby se prolnula s hnědou barvou. Hnědou a černou barvu jsem míchala na paletě tak, aby se do černé barvy dostalo vždy trochu hnědého pigmentu. Dosáhnu tím lepšího barevného souznění a měkých přechodů. V dalších fázích jsem do barev přimíchala trochu tyrkysové barvy. Tyrkysem jsem dosáhla namodralých tónů. Hodí se do stínů. Zvolila jsem zatónovaný tyrkys i do očí jako alternativu původní zelené barvy očí kočky.

Postupné přechody od světlé barvy k tmavé

Jak na postupné přechody se pokusím ukázat na malbě ptáčka.Nanesla jsem nejdříve sytější a tmavší barvu do hlavičky. Barvu na štětci jsem naředila ponořením do vody. Namalovala jsem další část. Postup jsem zopakovala.Ptáčka jsem tedy rozdělila na tři plochy , malovala vždy světlejší barvou a dbala na to, aby mi jednotlivé plošky nezaschly a navzájem se do sebe vpíjely.

• Jemných přechodů mezi jednotlivými barvami dosáhneš rozpíjením do navlhčené plochy
• Barevnou harmonii podpoříš vzájemným mícháním použitých barev
• Do stínů se hodí použít chladnější tóny
• Přechodu od světlé barvy dosáhneš tím, že do jednoho okraje plochy dáš sytou barvu
• Postupně rozmívej množství barvy syté barvy způsobem namáčení štětce do vody
• Při nanášení dalších nátěrů nenech plochy uschnout a plochy vzájemně propíjej do sebe

Nežádoucí rozpití barvy

Čas od času se barva zapije jinam než bychom si přáli. Mně se to stalo u zobáčku ptáčka. Naštěstí byla plocha pozadí, kde vznikla nechtěná loužička kolem zobáku, stále trochu vlhká. Vzala jsem čistý, jen lehce navlhčený štětec a nežádoucí okraje louže jsem rozmazala do okolní plochy. Počkala jsem až plocha téměř zaschne a tvar zobáku jsem upřesnila hrotem tmavé pastelky. Zobák nebyl ještě zcela zaschnutý, zásahy pastelky se proto příjemně zapily do původní malby.

• Vezmi čistý, jen lehce navlhčený štětec a nežádoucí okraje louže rozptyl do okolní plochy
• Tento postup lze použít za předpokladu, že okolní plocha ještě není zcela zaschlá

Další postup malby očí

Zatím mám jen obrys očí a zorničky. Smíchala jsem trochu tyrkysu, černé a hnědé s větším množstvím barvy a vyplnila duhovky. Zásahem štětce se smyly původně naznačené zornice. To nevadí, zůstala po nich prosvítající stopa, které se mohu při opětovném zvýraznění tvarů chytit. Nový vodový nános jsem nechala proschnout, ale ne zcela do sucha. Použila jsem tmavou akvarelovou pastelku a do lehce vlhkého papíru jsem znova nakreslila zornice. Akvarelová pastelka na mokrém povrchu působí výrazně. Je sytější a lehounce se zapíjí.

Poslední úpravy a „změkčení“ tvaru

Pro lepší prostorový efekt jsem chtěla zadní část kočky více rozmlžit tak, aby naopak lépe vyniklo popředí. Namočila jsem štětec do velmi řídké barvy a přejela s ním oblast hřbetu. Přestože již byla malba zaschlá, podařilo se tímto způsobem lehce rozptýlit okraje. Vnímala jsem potřebu zjemnit také pravé ucho kočky a rozmyla jsem špičku ucha stejným způsobem. V posledních krocích jsem také upřesnila tvar hlavy v oblasti tlamičky přidáním stínu.

• Akvarelová pastelka na mokrém povrchu působí výrazně, je sytější a lehounce se zapíjí
• I zaschlé okraje se dají lehce upravovat namočeným štětcem
• Zadním plánu pomůže větší zamlženost oproti přednímu plánu